CANBERRA 3. listopadu (ČTK) - Dálkové lety zvyšují riziko, že jejich účastník utrpí smrtící syndrom turistické třídy - hlubokou žilní trombózu (DVT) zaviněnou dlouhým pobytem ve stísněných prostorách. Z výsledků dnes zveřejněné studie australských výzkumníků nicméně také vyplývá, že nebezpečí smrti v automobilu zůstává stokrát vyšší.
Podle studie, kterou provádělo australské ministerstvo zdravotnictví a péče o přestárlé, existuje sice malé, ale výrazné nebezpečí vzniku DVT během dvou týdnů po uskutečnění dálkového letu. Tato nemoc zahrnuje vznik krevních sraženin, obvykle na nohách, které mohou způsobit smrt, jestliže se dostanou do mozku či plic.
"Normálně zdraví lidé jsou po dálkových letech ohroženi DVT velmi málo, ovšem cestující, kteří běžně trpí kardiovaskulárními nemocemi, jsou obézní, mají rakovinu nebo těhotné ženy jsou v nebezpečí větším," upozornil vedoucí lékařského týmu John Horvath.
Výzkum byl založen na anonymních údajích o pasažérech příletů a hospitalizacích ve státě Západní Austrálie. Při frekvenci jeden dálkový let ročně nebezpečí DVT stouplo o 12 procent. "U průměrného cestujícího ve středním věku se DVT přihodí v jednom případu ze 40.000 letů a úmrtí pouze v jednom případu ze dvou milionů. A u mladých lidí bude nebezpečí mnohem nižší," poznamenal Horvath.
V automobilu je život člověka ohrožen každoročně stokrát více než rizikem úmrtí kvůli komplikacím DVT po dálkovém letu, zdůraznil doktor. Nicméně je toho názoru, že letecké společnosti i budoucí pasažéři by měli být na výsledky studie upozorněni. V minulosti bylo už několik případů DVT zaznamenáno, její obětí se stala i jedna letuška po dvacetihodinovém letu z Austrálie do Londýna. Na vině vzniku krevních sraženin je podle postižených nedostatečný prostor v letadle. Podle nich letecké společnosti navíc o tomto nebezpečí věděly již před lety, ale lidi nevarovaly.